Michaela Karmazin Travel is the only thing you buy that makes you RICHER 
seychely

Naše cesta na Seychely byla jako jedno velké dobrodružství.

Když se rozhodujeme, kam budeme cestovat, vždy před odjezdem ležím u internetu a zjišťuji, kde to podle fotek vypadá nejlépe, jaké je v dané zemi počasí, na co se připravit a co navštívit. Ona dovolená se pak ale většinou vyvíjí jinak než jsme čekali. Nikdy se bohužel nedá spolehnout pouze na internet a možná již na neaktuální informace. Proto osobní zkušenost je vlastně to nejhodnotnější a já se s pár svými zkušenostmi pokusím zde podělit.

Na cesty do exotiky se s manželem nejčastěji vydáváme když je v Evropě zima. Milujeme teplo, slunce, moře, proto je to jasná volba. Zmizet před mrazem, kalamitou a načerpat energii. Na Seychely tomu nebylo jinak. Přiznám se, že po informacích, že v prosinci není vhodné na Seychely vyrazit, protože se jedná o deštivou sezónu a mohlo by nám celou dovolenou pršet jsem byla trochu vystrašená. Nenechali jsme se odradit a i přes to s přáním vysílaným do vesmíru sbalili kufry a letěli.

Naše první cesta leteckou společností Ethiopian probíhala příšerně a znovu bych už s nimi neletěla. Vždy když létáme tyto dálkové lety, bereme let s mezi přistáním, protože pro nás jakožto aktivní lidi sedět 12hodin na zadnici je dost dlouhá doba, ikdyž se jedná o velká letadla a prostorná jak v lowcostu, tak v business je to paráda. Můžete se natáhnout a klidně celou cestu prospat, ale např u British Airways by to byla škoda, oni totiž během letu servírují neskutečné dobroty 🙂

Doletěli jsme na Seychelský ostrov MAHÉ, kde jsme vzali taxi za 400sr ( 800Kč ) a nechali se zavézt do přístavu v hlavním městě Seychel VICTORIA. Tam jsme si koupili lístek na loď, která nás zavezla na malý ostrůvek LA DIGUE ( čteme Ladyk ) unavená z cestování jsem usnula na židli a do dvou hodin jsme byli na místě. V přístavu ( jestli se tomu tak dá říkat ) spíše ve městečku na ostrově La Digue na nás čekal Shuttle Bus od hotelu, který nás odvezl na místo. Protože už byl večer, odebrali jsme se na luxusní večeři formou bufetu v úžasném hotelovém komplexu, kde jsme si ubytování na prvních 14dnů vybrali domeček na pláži ( chata s výhledem na pláž ) od La Digue Island Lodge. Ceny ZDE.

La Digue Island Lodge

Je tam možnost několika ubytování od nejlevnějšího pokoje v domě po vlastní chatku nebo dům na pláži. Součástí tohoto resortu byl také bazén bar a restaurace v písku na pláži. Měli jsme polopenzi, abychom se nemuseli vracet kvůli obědu do hotelu, to pak nemá cenu ani nikam vyrazit a to by nás nebavilo jet na dovolenou se jen cpát v hotelu. Snídaně i večeře byly po většinu času formou bufetu, jen když jsme byli jediní hosté, tak nám dali menu o několika chodech. Jídlo bylo vždy na špičkové úrovni. Internet hotel nabízel zdarma v loby baru. Po příjemné večeři na pláži s výhledem na oceán a teplotě stále 28 stupňů jsme se ohlásili rodině a šli ulehnout, aby jsme byli odpočatí na náš první den v ráji. Nemohla jsem dospat a už v 6 hodin ráno netrpělivě čekala až se manžel probudí, pravda trochu jsem mu rušením pomohla 😀

Venku modrá obloha, Indický oceán, bílá pláž a 30 stupňů, komu by se taky chtělo spát?? Když si na to vzpomenu, hned bych se tam vrátila. Říkala jsem si sakra to je krása. Na luxusní snídani plné sladkého ovoce, chutě které jsem neznala jsme udělali plán co budeme dělat. V hotelu jsme dostali mapu ostrova a poptali informace co a jak funguje. La Digue je malý ostrůvek na kterém téměř nejezdí auta, jen sem tam na hlavní cestě mezi resorty. Hlavním přemisťovadlem je tedy kolo, proto jsme se dle pokynů v hotelu vydali ze dvě půjčit. Stálo to 50sr ( 100Kč ) os/den. tak jsme si půjčili kola na celou dovču na La Digue. Chození by bylo zdlouhavé a my chtěli objevovat ostrov. Z internetu jsem měla zjištěno, že na La Digue se nachází jedna z nejkrásnějších a nejfotografovanějších pláží světa. Hádejte kam bylo mé první přání jet? 🙂 Ano, nutně jsem potřebovala najít pláž Anse Source d’Argent.

Dlouho netrvalo a vyrazili jsme. V místním obchůdku jsme si po cestě koupili do batůžku vodu a nějaké ovoce na svačinu. Cestu lemovaly velké pavučiny plné obřích pavouků nikdy jsem nic podobného v realu neviděla. Pro mě která se bojí i mini pavoučka to byl otřesný pohled, ale nehejbalo se to, tak jsem poklidně pokračovala dál s myšlenkou v hlavě „snad nás nic podobného v domečku na pláži nenavštíví“ 😀 Pokračujeme dle mapky krásnou přírodní cestou lemovanou palmami směrem k cíli.

Union Estate Park La Digue

Na kraji parku jsme narazili na pokladnu, kde byl třeba zaplatit vstup, abychom se dostali k této proslavené pláži. Zaplatili jsme a pokračovali dál úžasnou plantáží vanilky a dorazili k restauraci, kde bylo nutné nechat kola a dál pokračovat pěšky. V parku jsme objevili krásné velké želvy, kde jsem samozřejmě přišla o svačinu ( jablko ), želvičkám moc chutnalo. Pomazlili jsme se a šli dál. Najednou z přírody začly vystupovat obrovské žulové kameny a mě se tou krásou tajil dech.

Kolem cesty na pláž jsou stánky s občerstvením, kde můžete pořídit různé smoothies z místního ovoce, nebo kokos na svačinu. Taky zde kluci míchají alko koktejly z místního Seychelského rumu. O stánek dál neodolávám krásnému ručně pletenému kloboučku z palmy, který jsem si usušila a mam jej doma na památku.

Konečně jsme tady zajásala jsem a nevěděla co dřív fotit. Opravdu slovy těžko popsat krásu pláže Anse Source d’Argent.

Anse Source d’Argent

Na ostrově je spousta tuláčků pejsků, kteří jsou moc hodní, vděční za pozornost, všude nás doprovázeli, ať už pralesem , nebo po kamenech s náma lezli jako kamzíci a ukazovali cestu kam dál se můžeme podívat 🙂

Anse Source d’Argent

Na pláži Anse Source d’Argent jsme se seznámili s místníma klukama z plážového baru a oni nás vzali na prohlídku okolí pláže. Lezli jsme pralesem az na vrchol žulových kamenů odkud byl úžasný výhled. Také nám ukázali schovaný prezidentův úkryt. Po cestě zpět dolů nás ještě zavedli do přírodní koupelny 🙂 Dešťová pralesní voda tam byla šíleně ledová, až neskutečné když vzduch byl každý den nejméně 30stupnů až 40 a oceán taky 27-30stupňů.

Osvěžili jsme se a pokračovali zpět na pláž. Po zbytek dne jsme krmili z ruky krásné velké nebojácné rybky a odpoledne, když byl odliv jsme se vydali nízkou vodou dál kolem žulových kamenů, kde jsme objevili schovaná romantická místa jen pro nás dva 🙂

Anse Source d’Argent

Počasí nám krásně vyšlo a celý den svítilo sluníčko. První den v ráji byl za námi a čas tak nějak rychleji běžel. Další dny byly také ve stylu objevování ostrova. Dalším místem, které bez pochyby stojí za zmínku je pláž na na jihu ostrova La Digue. Jmenujese Grande Anse.

Grande Anse

Grande Anse

 

Tato dlouhá bílá pláž s jemným pískem se navždy zapsala do mé paměti. Pláž, na níž písek pálí tak, že přes popálené plosky nohou nemůžete dojít ke stínu. Na této pláži se nenachází téměř žádný úkryt před sluncem ( já se nakonec už popálená od slunce, které na Seychelách neuvěřitelně peče schovala pod žulový kámen. Tyto kameny ukončují pláž z obou stran. A občerstvení se dá koupit pokud se místní rozhodnou otevřít stánek, ne vždy tomu tak je. I přes to všechno tuhle pláž miluji.

Cesta k pláži na kole je trošku delší, vyšlápnete si i kopeček, ale horší to bude zpět, protože cestou tam jedete více z kopce až dojedete na místo. Miluji cestování, focení krásných míst, točení videí, ze kterých se potom snažím udělat video na památku, ale tohle místo i tenhle ostrov me dostalo natolik , že jsem si jen naplno užívala tuhle krásu. Nic jsem netočila, moc sem nefotila , jen občas do mobilu, který jsem neměla tenkrát kvalitní jako dnes, proto fotky jsou občas rozmazané, zamlžené od orosené čočky. Ale netrápilo mě to. Říkala jsem si nejsem tu naposled…..Pohádkové počasí, modré nebe, bez mráčku a naše dobrodružství nekončí. Podle mapy zjišťujeme, že někde vedle této pláže se nachází další pláž jménem Petit Anse.

Hledáme cestu, na tuto pláž a jsme neúspěšní…nikde nic, tak se ptáme místních v plážové budce, kteří nám přijeli prodat vodu a něco k snědku. Posilňili jsme se a na rady místních hledáme směrovou ceduli na Petit Anse. Najednou ji vidím…říkám si ježiši to snad ne 😀 cesta která není téměř vidět. Úzká přírodní cestička obklopená zelení, obřími kraby v průměru 30cm a určitě i pavouky a hady řekla jsem si.

Touha vidět tu pláž byla ale silnější než můj strach z havětia tak se staženým zadkem jsem běžela v žabkách za manželem. Krabi ani nestíhali přede mnou utíkat. Fuj konečně je to za mnou pomyslela jsem si a byli jsme před zeleným kopcem ze schodištěm z kamenů a cedulí, že cesta na Petit Anse vede tudy. Žabky na nohách pro tento výstup byly značka ideál ale už nebylo cesty zpět.  Přece se nevrátím teď, když už jsem tak daleko. Tak s manželem za ruku lezeme vstříc dobrodružství o kterém jsem v tuto chvíli ještě neměli ponětí. Všechno se až na milion pavouků kolem zdálo být úžasné.

Jsme nahoře, před námi krásný výhled na pláž Petit Anse. Už jen dolu a jsme tam.

Petit Anse

Na pláži ani živáčka jen Petit Anse a my dva. Ty palmy opřené v písku je to jediné kde se dá před sluncem schovat, nebo spíše nedá, možná jen ráno když je slunce ještě vysoko. Takže dopálená v 40ti stupňovém horku skáču do vody s vlnama a mám co dělat, abych se neutopila. Najednou si všimnu, že se nějak blíží mraky, ale nic hrozného, tak dál dovádím ve vodě. Manžel se přidává. Během asi 15ti minut černá obloha a vlny se zvětšují.  Uděláme poslední fotku a vydáváme se směrem zpět.

Petit Anse

POZDĚ!! Místo deště nás totiž překvapil pořádný monzuňáček. Během minuty jsme všechno měli durch mokré, ale to není všechno…najednou že 40ti stupňů bylo tak 20 ale s extra silným studeným větrem. Doběhla nás zima z Evropy pomyslela jsem si 🙁 lilo a lilo a my běželi v blatě jako o život zpět na Grande Anse. Tak už nebylo živáčka a déšť s větrem se stále stupňoval. Najednou nebylo bezpečné se ani hnout. Tak jsme jen promočení zmrzlí  seděli na pláži a čekali co bude. Modlila jsem se ať to brzo přejde, protože jinak umřu.

Bylo to strašidelné a vyčerpávající. Asi pul hodiny jsme v tomto čekali a nemohli jsme nic dělat. Byla jsem vodou domlácená, ubrečená a v tom najednou auto u pláže. Byl to místní otevřený teréní taxík pro spoustu lidí i s kolama s plachtou aby na nás nepršelo nás naložili a odvezli do našeho resortu. Záchrana…Nevím jak by to dopadlo, kdyby pro nás nepřijeli. Lilo ještě asi 3hodiny, pak to přešlo a bylo zase krásně. Celý ostrov byl pod vodou. Ještě několik dnů poté byly všude velké kaluže i přes to šílené horko a ostré slunce. Tak to byl ten nejhorší zážitek s deštěm v mém životě. Od té doby vím co je to monzuňáček a nikomu bych to nepřála zažít.

Po zbytek dovolené už jen párkrát lehce k večeru sprchlo jinak bylo každý den slunečno. Proto není třeba mít obavu vyrazit na Seychely v prosinci.

Ikdyž ostrůvek je to malý je stále co objevovat. Byli jsme tam celkem 3týdny  a ani jeden den jsme se nenudili. Napsala jsem o tom nejhezčím, ale pláží je na ostrově víc a na kole jsme ho objeli několikrát. Byli jsme na La Digue i na Vánoce a na poslední týden jsme se přesunuli do ubytování​ Le Domaine de L’Orangeraie. Velmi krásný resort na né úplně krásné pláži. Ale většinou jsme stejně nasedli na kolo a zajeli si kde se nám líbilo nejvíc.

Tento resort byl dražší, ale taky mnohem luxusnější. Ubytováni jsme byli v kopečku, kam nás vždy na požádání zavezli golfovým vozítkem. Restaurace, bar i bazén byl dole na pláži. Ubytování bylo krásné typické pro Seychely s krásnou velkou terasou s lehátky a výhledem na oceán. Venkovní koupelna a královská postel s nebesy tomuto domečku dodávala kouzlo romantiky. Týden velkého luxusu jsme si užili  a oslavili Štědrý večer v restauraci s výhledem na oceán při západu slunce a 7mi chodovém menu, kdy spoustu z těchto delikates jsme jedla poprvé v životě. Neskutečný zážitek, za který děkuji mému manželovi, který měl pro mě tohle připraveno jako překvapení. Odkaz na ceny ZDE.

Když jsme v Čechách plánovali na kterém ostrově na Seychelách se ubytujeme, já měla jasno. Největším přáním byl La Digue, ale byla by škoda navštívit jen jedno místo proto jsme se rozhodli ještě pro hlavní ostrov Mahé, kde jsme si zablokovali ubytování na zbývající týden. Když se blížil čas přesunu, byla jsem moc smutná, že La Digue musím opustit a chtěla jsem zůstat. Těžko se opouští něco krásného a ještě hůř když se od místních dozvíte že až dorazíme do Mahé budeme chtít zpět. Měli jsme to prý udělat naopak z horšího na lepší. No ale co, už to bylo domluveno a stejně jednou odjet musíme řekla jsem si a těšila se na další nové místo. Přece Seychely jako Seychely ne?

Den před naším odjezdem na Mahé, jsme po cestě na pláž uviděli u pláže vrtulník. Do té doby jsme nikdy vrtulníkem neletěli. Koukáme na něj, že musí být super proletět se a vidět všechno pěkně ze shora. Najednou se k nám blíží pán. Chcete se proletět? Zeptal se nás a já viděla jak se manželovi zablesklo v očích. Rádi bychom odpověděl, ale zítra už mizíme směr Mahé. Pán odvětil, tak Vás tam můžeme zavézt. Neměli jsme ještě koupený lístek na loď, tak jsme zjistili cenu a řekli, že si to promyslíme. No úplně zadarmo to nebylo 🙂 Ale co…sny se mají plnit 🙂

Asi za hodinu jsme volali z pláže, že letíme. Ať nás další den vyzvednou. Další den jsme se rozloučili s ostrůvkem La Digue nasedli do vrtulníku a letěli směr Mahé. Ještě před tím jsme ale zavolali do hotelu, kde máme strávit poslední týden naší dovolené, že letíme jestli pro nás můžou poslat taxi na letiště, že přiletíme vrtulníkem.

cesta na Mahé

Cesta byla úžasná, vůbec jsem se nebála..letěli jsme nízko nad oceánem a tak rychle to uteklo a byli jsme tam. Vyletěli jsme ze slunečného La Digue a přiletěli do skoro zataženého Mahé. Počasí na Mahé bývá častěji horší, díky horám se zde více drží mraky v deštivé sezóně více prší. Ještě že jsme se rozhodli být na Mahé jen týden pomyslela jsem si. Přistáváme na letišti pro vrtulníky a taxi už na nás čeká. Nasedáme do taxi a jedeme směr hotel. Mahé je větší ostrov o rozloze 155Km, proto hlavním přemisťovadlem je auto což oproti La Digue ubírá na kouzlu ráje.

Dorazili jsme na místo. Jako ubytování jsme si vybrali dle krásných fotek resort na pláži. Vlastní malý domeček s terasou a výřivkou s výhledem na oceán. Tenkrát dle bookingu to byla čtyř hvězda a tak jsme neměli pochyby, že by mohlo být něco v nepořádku.

Už při vstupu do resortu VILLA CHEZ BATISTA jsem si všimla, že místo je nějaké znečištěné a že fotky na bookingu trochu neodpovídají. Byli jsme vřele přijati slečnou recepční, která se zeptala vy jste přiletěli vrtulníkem?A pak nám sdělila, že se moc omlouvá, ale že pokoj který jsem si objednali není pro nás vhodný a není uklizen a že ať přijmeme dárek k vánocům velkou vilu pro rodinu nad oceánem bez příplatku, která byla na noc ne za 6000kč, ale za 20.000Kč. Tak jsme nevěřícně souhlasili.

Villa Chez Batista Mahé

Hotelová restaurace prázdná, na pláži ani živáčka a celý resort měl snad pouze recepční, která dělala vše. Později jsme se dozvěděli, že je dcerou majitele, který se zbláznil a nezvládá to. Na nabídku, že resort koupíme se ale zasmála a řekla, že je na prodej za 200milionů. Tu hodnotu to místo určitě nemělo. Pláž byla hezká, ale hned vedle ní byla hlavní silnic, takže ležíte na pláži a posloucháte auta a čucháte smrad. No do ráje to má daleko.

Takamaka Beach

Ubytovala nás tedy do domku nad oceánem, s rozbitým bazénkem, nefunkční výřivkou, ale jinak se zdálo být uklizeno. Barák tak velký, že jsem se v něm chvíli až bála. Služby byly hrozné, nebo spíš žádné a recepční jsme až do odjezdu neviděli. Snídani která byla v ceně nám vždy ráno přišel udělat nějaký místní a bylo vždy jen vajíčko chleba a párek, nebo sladký jogurt. Ovoce, musli, nebo cokoli dalšího na výběr nebylo.

Potom se restaurace zavřela a nikde nikdo až zase do rána. Každý den jsme někam taxíkem vyrazili. Objeli jsme hezké resorty, kam se ale nebylo možné přestěhovat, protože všude bylo plno přes svátky. No takže do našeho hotelu jsme chodili jen přespat. Za taxíky jsme za tento týden vyhodili spoustu peněz, ale zůstat na tom místě, bylo i vzhledem k tomu, že nefungovalo jídlo nemožné.

Grand Bay Mahé

Zhrnula bych to tak, že ráj na Mahé je pouze pro ty kteří si zaplatí pětihvězdičkový hotel se jménem, kde bude jistota čistoty a služeb a kolem pláže, nebudou jezdit smradlavá auta. Takové resorty na Mahé jsou…např. luxusní FOUR SEASONS RESORT SEYCHELLES nebo KEMPINSKI SEYCHELLES RESORT, které doporučuji!! Ceny těchto resortů se ale pohybují kolem 30-40.000Kč za noc. ALE! Agoda často nabízí opravdu veliké slevy níže ukázka na tento resort sleva 62% a noc můžete mít z 26.000Kč za 10.000Kč a to už je pěkná cena.

To by ode mě bylo k Seychelám vše 🙂 Pokud jste dočetli tento článek až do konce a těšíte se na další zkušenosti z cest nezapomeňte sledovat můj instagram a facebook 🙂