Michaela Karmazin Travel is the only thing you buy that makes you RICHER 
bali
Je Bali (ostrov bohů) opravdu rájem jak se často prezentuje ať už v televizi nebo na internetu?

Nejde to takto tak jednoznačně říct, pro někoho peklo a vyhozené peníze, pro druhého ráj na zemi. Proto se s Vámi nyní podělím o svou cestu na Bali, aby jste měli co nejvíce informací a nebyli při Vaší návštěvě tohoto exotického ostrova v šoku.

Dříve než jsme se rozhodli pro cestu na Bali, jsme navštívili hodně míst ať už po Evropě nebo i vzdálenou exotiku takže náš pohled na ráj už byl lehce ovlivněn destinacemi jako jsou Maledivy, Seychely Mauricius atd… ale věděli jsme že každé místo je jiné, originální a s očekáváním se rozhodli pro nové dobrodružství. Cestu na Bali jsme podnikli s přestávkou v Singapuru, kde jsme se na 3dny pro odpočinek ubytovali  ve známém dechberoucím hotelu jménem MARINA BAY SANDS, který se proslavil zejména nejatraktivnějším bazénem na světě, který se nachází ve výšce 200metrů. Více ZDE: SINGAPUR

BALI

Vítejte na Bali už na nás čeká desítka místních taxikářů, aby nás zavezli do hotelu.

Naše první cesta na Bali směřuje do jednoho celosvětově nejznámějšího místa na tomto ostrově a je to UBUD…srdce Bali. Jedeme taxíkem do resortu a já se nestačím divit. Nikdy jsem nikde neviděla takový mumraj na silnici. Nechápala jsem pravidla silničního provozu a když vedle nás jelo malé dítě na motorce málem mi vypadli oči z důlku.

Auta, děti na motorkách, na koni na skůtru pro dva jeli ve čtyřech a i s narozeným miminkem v náručí. A takový provoz a smrad z aut a motorek není snad nikde jinde. Hrůza, opravdu blázinec. Vybrali jsme si ubytování na týden v hotelu ANAHATA VILLAS and SPA RESORT. Rezervovali jsme si ubytování v domečku s vlastním bazénem a větší hrůzu jsem ještě neviděla. Přijeli jsme na místo v 20hodin večer unavení jsme se těšili jak se ubytujeme dáme si večeři  a odpočneme si. Místo toho následoval hodinový boj o vrácení peněz a okamžité zrušení rezervace.

Naše ubytování obsahovalo stoletou špínu, nikdy jsem nic podobného neviděla a místo bazénu močůvka s miliardou komárů, much a všelijakých havětí zahrádka neupravovaná nevím jak dlouho všude špína. Připadla jsem si jak v hororu. Ubytování na noc stálo 4.000Kč. Nespala bych tam ani zadarmo. Nakonec jsem dosáhla svého a vrátili nám peníze. Zavolali nám taxikáře a my pokračovali na prohlídku jiného hotelu.

Protože bylo před Vánoci, tak hodně míst bylo obsazených a tak nebyl velký výběr, ale nakonec jsme našli hotel jménem Black Penny Villas. Ubytování nás stálo na noc 10.000kč, ale bylo to kouzelné místo. Přesně odpovídalo představám o mém vysněném ubytování v tropickém pralese . Měli jsme vilku s vlastním bazénem a výhledem dolů na řeku, uprostřed zeleně. Nádherný, čistý pokoj s čistým bazénem, milým personálem a úchvatným výhledem. Co víc si přát? Jsme spokojeni a zůstáváme. Moc ochotně nám ještě uvařili večeři a velice jsme si pochutnali.

Musím říct, že ubytování není vhodné pro špatně chodící lidi, protože vilky jsou z prudkého svahu dolů a musíte vyšlápnout pár schodů 😀 trošku makačka. Měli jsme vilku nejníže, takže když jsme šli na snídani měli jsme to i s ranní rozcvičkou nahoru do restaurace, nám to ale nevadilo. Chodili jsme taky na procházky dolů k řece. Když jsme leželi na pokoji u bazénu oběd nám ochotně donesli až na pokoj a my si tak mohli vychutnávat odpolední pohodičku.

Trávili jsme taky Vánoce a Štědrý večer v Black Penny Villa a manžel mi nechal připravit nádherné překvapení na terase našeho ubytování. Vrátili jsme se z výletu akorát na večeři. Z domu jsem měla nabalené dárečky i mé ručně dělané vánoční ozdoby z korálek a tak jsem jako již běžně v ráji hledala spadlý list palmy, který bych mohla nazdobit nepodařilo se, tak jsem aspoň symbolicky nazdobila kvítečko a pod něj naskládala dárečky.

Užili jsme si nádhernou štědrovečerní večeři jak jinak než s rybičkou a možná si říkáte to ale není ono…Vánoce a bez sněhu? Věřte že i v ráji to má své kouzlo a pokud jste tam s osobou jež milujete není nic krásnějšího.

JEN JÍST MEDITOVAT MILOVAT 🙂

Během našeho ubytování v Ubudu, jsme navštívili několik míst, které jsem toužila vidět. Prvním z nich byly nádherné vodopády TEGENUNGAN. Nikdy jsem takovou krásu neviděla. Pokud Vám nevadí studenější voda můžete se i vykoupat. Na Bali je stále minimálně 30stupňů a vlhký vzduch, takže než dojdete k vodopádům je Vám teplo, že tam klidně i vlezete

TEGENUNGAN WATERFALL

Další místo, které je typické pro Bali jsou rýžové terasy, tak naše cesta směřuje také tam. Místo se jmenovalo TEGALALANG a byla to oáza pro oči. Chtěla jsem se projít mezi tímto rýžovým políčkem a tak jsme vyrazili.

Po cestě nás zastavovali malé žebrající děti. Někteří prodávali pohledy Bali a některé ukazovali, ať jim dáme na jídlo. To bylo zase něco na mě.  Já vím že nemůžu pomoct všem, že je na světě spousta míst, kde lidi nemají ani vodu, pár těchto lidí osobně znám, že někde je veliká chudoba o které se nám ani nezdá, ale když za mnou přijde žebrající dítě jsem odzbrojena.

Nejprve jsem začala skupovat pohledy od dětí, říkala jsem si aspoň budu mít pro rodinu a pro přátele, později jsem ale rozdala i pár dukátů, to jsem ale netušila, že když podpořím a pár dětí seběhne se další desítka natahující ruce. Takhle to dál nešlo museli jsme pokračovat nechala bych jim všechno.

Jdeme rýžovým polem a najednou kasa…i návštěva tohoto místa je zpoplatněna tak jako skoro všechno. Všichni se Vám snaží něco prodat, časem si na to zvyknete. Ale musím říct, že pro mě jako citlivou osobu to bylo dost utrpení potkávat na ulici lidi s různě ulámanýma končetinama a žebrajícíma dětma. No to jsem zase odbočila. Místo je to ale krásné a určitě stojí za návštěvu.

RÝŽOVÉ TERASY TEGALALANG

Do třetice zastavujeme v Ubudu v Monkey Forest, neboli opičí prales. Už když se blížíme ve městě v uličkách se potulují opice, jsem překvapená. Křičím stále jako malá na manžela hele ty opice. Viděla jsem za svůj život do té doby opice jen v kleci v ZOO. Tohle ale nebyla ZOO. Byli to normálně neochočené opice zvyklé ale na lidi, se kterými normálně žijí na jednom místě. Neuvěřitelné.

Měla jsem trochu strach přece jenom opice je většinou zlá, může Vás pokousat a tak jsem s respektem vstupovala do pralesa, kde už nás čekala naše průvodkyně s tyčí a oříšky. Mohli jsme si nakoupit oříšky pro opice, tak jsme tak učinili a s touto naší ochránkyní jdeme vstříc desítkám opic. Tolik jsem jich pohromadě nikdy neviděla. Chtěla jsem oříšky nést, ale vzápětí jsem zjistila že to asi nebude dobrý nápad. Valili se na mě a paní měla co dělat aby je odehnala ihned mi oříšky vzala a strčila si je za halenku. Připadla jsem si jak v pohádce to snad ani není možný kolik jich tam bylo.

Malý miminka byly nejroztomilejší. Procházíme a paní se ptá jestli chceme opici dát oříšek, bála jsem se aby mě nekousla, ale chtěla jsem to zkusit. Natahuji tedy ruku k malé opičce a v tom přiskakuje větší opice a bere mi oříšek z ruky. Nikdy se mi nepodařilo dát oříšek komu jsem chtěla. Manžel byl odvážnější a na radu paní oříšek držel u ramene a najednou se na něj vrhá velký opičák a šplhá po něm jak po tyči, šup a už mu sedí na ruce.

Vyvalený oči snažím se to rychle vyfotit 😀 Bezva teď ať ještě v klidu sleze a nepokouše ho. Vše dopadlo dobře a pokračujeme v tom ke mně přibíhá opičák, tak stojím a ani se nehnu…chytá mě za koleno a druhou špinavou rukou za bílou halenku a kroutí mě s ní, jako by mi říkal ty seš moja. Byla jsem v šoku 😀 paní ho odlákala na oříšky a on mě tedy pustil.

MONKEY FOREST UBUD

Dál v parku mají zavěšené netopýry, ale né jako ty naše. Velké netopýry. Takoví obři létali také na Seychelách a Maledivách a měla jsem z nich respekt. Bylo nám řečeno, že to je hodné a nemusíme se bát a můžeme si za menší poplatek udělat s netopýrem fotku. Nahastrošili mě do Balijského oblečku, posadili a předali netopýra…opravdu zážitek

Co dál jsme v této části viděli? Bylo toho opravdu hodně, ale určitě stojí za podívání ještě vodopády GITGIT. Překrásné místo jako z katalogu  a taky místa jako TANAH LOT TEMPLE, ULUWATU TEMPLE, PURA TAMAN AYUN TEMPLE.  To jsou místa která jsme navštívili my a doporučuji Vám je vidět. Samozřejmě to není vše, je ještě spousta míst, která jsme neviděli a ráda bych viděla osobně. Je to jiný svět. Ikdyž je Indonéským náboženstvím Islám, tak ale většina Balijců jsou hinduisté. Opravdu zajímavý způsob bytí, života,víry, způsob jak uctívají své bohy.

GITGIT WATERFALL

TANAH LOT TEMPLE

PURA TAMAN AYUN TEMPLE

Nejúžasnějším zážitkem na Bali pro mě ale bylo setkaní se slony.

Miluju zvířata a pomazlit si slona byl odjakživa můj sen. Nemyslím tím slony v cirkuse. Hledali jsme, hledali a našli. Krásné sloní safari. Moc jsem se těšila, až ho obejmu. Za peníze si můžete koupit projížďku pralesem na slonovi. Kdy na něj dají židli a pak ho nutí chodit na povel. Nesouhlasila jsem. Někdy je se mnou těžké pořízení. Nedokážu změnit lidi a nedokážu zachránit svět to nejde, ale pokud můžu zabránit bolesti v tomto případě bodání do slona, aby dělal co chtějí, tak to nepodporuji.

Po dlouhé diskuzi jsem dohodla, že bych chtěla ke slonovi, ale bez židle a jít tam kam bude chtít. Co rádi dělají? Rádi se koupou….tak souhlasím. Získala jsem hodinu s tímto krásným zvířetem a vyzkoušela si jaké to je být v sedle bez sedla na něčem tak obrovském. Byla to láska na první pohled. Byla to hodná ochočená slonice a obešli jsme se bez násilí. Moc jsem si to užila a nikdy na ni nezapomenu.

V Ubudu a okolí jsme strávili přes týden a nastal čas přesunu na jih ostrova.

Cestou jsme navštívili ještě uličku s obchůdkama, kde jsme pro celou rodinu a prátele nakoupili krásné suvenýry. Asi ze všech zemí jsem se s nákupy na Bali nejvíce vyřádila. Bali má opravdu nádherné ručně dělané věci. Od dřeva počínaje po šperky konče. Nádhera. A ceny? Úžasný ceny za ručně vyráběné šperky, dřevěné věci a vše co se z Bali dováží.

Jedeme se ubytovat na JIH. Vzali jsme to přes Kutu, kde jsme se zajeli podívat na pláž, byla to ta nejšpinavější pláž jakou jsem kdy viděla. Nemyslím špinavou od řas, ale plnou odpadků. Byla jsem z toho v šoku a bála jsem se že to tak bude vypadat všude. Spousta turistů ubytovaných právě tam, popravdě bylo mi jich trochu líto. Ale vždy je možnost změnit místo, nebo si alespoň zajet někam jinam. Mám ale takovou zkušenost, že na Bali máte krásnou a uklizenou pláž pouze u luxusního resortu, kde se personál stará, aby to tam vypadalo a už brzo ráno pláž čistí.

Na jihu ostrova Bali jsme navštívili známou pláž Padang Padang, kde se točil film JÍST, MEDITOVAT, MILOVAT s Julii Roberts. Měla to být jedna z nejkrásnějších pláží na Bali. Při naší návštěvě, ale popravdě nic moc. Pláž a moře plné řas a taky lidí. Místní se vám snaží stále něco prodat a jsou neodbytní. Když si lehnete na osušku, tak si k vám přisednou a nutí Vám pořád dokola např. pareo.

Ten den se zrovna na chvíli pokazilo počasí tak jsme se dlouho nezdrželi. Na jihu jsme se ubytovali v tom nejkrásnějším resortu poměr, cena, výkon. Několik jsme jich navštívili, protože favorit byl Four Season Resort Bali na pláži Jimbaran Bay. Resort je to pěkný, ale pláž se mi nelíbila. Šílené vlny, hnědý písek a dost lidí, proto jsme hledali dál a rozhodli se zůstat  v resortu jménem: INAYA. Krásný, luxusní, moderní resort na čisté písečné pláži s několika bazény, úžasnou restaurací, luxusníma rautama k snídani a překrásným ubytováním s bazénem přímo z ložnice. Byla jsem unešená službami a krásou tohoto resortu.

.
.
.
.
.

Do těchto Balijských dobrot jsem se doslova ZAMILOVALA. Každý den k snídani, jsme si je brali, nejdde ani popsat jak to chutnalo, ale bylo to vynikající!! Jako dáreček nám je servírovali každý den na pokoj.

Na pláži jsme se seznámili s místním klukem, který nás každý den lákal na potápění, po několika dnech strachu a odolávání jsem se do toho nechala zlákat a s manželem jsme se dohodli že to vyzkoušíme.

Udělali jsme si v bazénu rychlokurz autem nás zavezli někam pro neopreny a výstroj a jelo se na motorák. Nalodili jsme se a vezli nás na místo vhodné k potápění, kde to bylo to už si přesně nepamatuji, ale vím že pod vodou byl vrak lodi a spousta rybiček. Byl to náš první ponor, takže jsem měla strach úplně ze všeho.

Už jen pád pozadu z lodi s mega težkýma bombama pro mě byl horor hahaha nakonec jsem to zvládla vpohodě. V duchu jsem si opakovala bude to úžasný zážitek, všechno umím a zvládnu to, ale to víte i myšlenka co když se objeví žralok, co když nebudu moct dýchat v té hloubce, co když se utopím mi hlavou proběhla. Snažila jsem se nemyslet. Vypnout..Soustředit se jen na sebe a užít si tu podmořskou krásu.

Klesali jsme s instruktorem pomalu dolů a to z čeho jsem měla velkou obavu byly uši. Protože jsme se potápěli do hloubky 12metrů bylo nutné protlačovat uši. Šlo mi to kupodivu skvěle. Všechno bylo úžasný, nádherný, rybičky, korály, jen mě děsila ta hloubka při pohledu nahoru.  Plaveme si to vedle sebe a najednou mě manžel neviděl, že jsem moc blízko a jak máchnul rukou narazil mi do masky. Do brejlí mě natekla voda do nosu i do pusy a měla jsem šok, byli jsme úplně dole. Začala jsem panikařit. A mávat kolem sebe. Instruktor mě ihned chytil a protože jsem ve zmatku nevěděla co dělat a držela jsem dech abych nevdechla vodu, vyjížděl se mnou nahoru na hladinu.

Už poslední dva metry jsem se modlila o nádech. Všechno dobře dopadlo, protože se o mě hned postaral. Čumím nahoře a manžel nikde…Nebyl čas řešit ho, tak zůstal dole. Ihned valil zpět pro něj dolů. Byla jsem stále trochu v šoku, ale po svačině jsme šli ještě na jeden 45minutovej ponor. Už jsem věděla co a jak. Potápění byl jeden z nejúžasnějších zážitků v životě a jsem ráda, že jsem to zvládla a překonala sama sebe. Pokud jste to nikdy nezažili doporučuji

Další sport, který nás lákal vyzkoušet bylo surfování. Už na Maledivách jsme na pláži zůstávali dlouho do večera a sledovali místní kluky jak sjíždějí vlny. Je to tak krásné. Bylo mi jasné, že to bude chtít balanc, že to nebude jen tak, ale vzhledem k tomu, že jezdím na snowboardu a na paddle boardu mi to taky jde, tak jsem si říkala to by nemuselo být tak strašný. Realita? Bylo to hodně strašný.

Zaplatili jsme si základní kurz, kdy jsme dostali obří surfy, ne jako místní a Australani, kterých tam bylo spousta na těch malých surfíčcích pod paži, ale pořádný  plošiny, abychom se na to zvládli alespoň postavit hahaha. Zkrátím to. Pro mě nebylo nejhorší udržet balanc, ale na surf se postavit. Je třeba z leže vyskočit dost rychle a to bylo pro mě vyčerpávající. Mám hrozně slabé ruce, kliky jsou pro mě za trest a tenhle sport je na tom založen.

Druhý problém chytnout vlnu. Pádlovat rukama ve vodě kolem obřího surfu. Všechno namáhá ruce. Takže párkrát jsem se zvedla, párkrát trochu jela a odpadla jsem totálním vyčerpáním. Není nic náročnějšího. To nebylo všechno. Nejen vyčerpání, totální bezmoc, nemohla jsem už pak ani vylézt z vody, ale totálně spálený předek těla. Kolena a břicho dopálený do krve o surf. Týden jsem měla bolesti jak to štípalo. Takže znovu už jedině v celoneoprenu hahaha. Manžel byl na tom o poznání líp a i víc se projel. Má velkou sílu v rukách a kliky dělá bez problému, takže je lepší adept na surfování.

Jinak opravdu krásné místo i kolem hotelu, krásné procházky kolem moře až na kamenné útesy s parkem. Pokud pojedete na Bali tohle místo doporučuji, nebude se Vám chtít odjet.

Skvělou referenci na ubytování na jihu ostrova BALI mám ještě na resort jménem AYANA…Osobně jsem tam nebyla, protože když jsme hledali kde se ubytujeme AYANA RESORT AND SPA byl plně obsazen. Ale kamarádka v tomhle resortu byla ubytovaná a byli hrozně moc spokojení, proto Vám ho můžu s klidem doporučit. Pár fotek tohoto luxusního resortu:

.
.
.
.

Nejen krásné ubytování resort a místo, ale taky ty překrásné svatební obřady. Manžel chtěl svatbu u moře jen my dva, náš den klid a romantika. Já zase chtěla velkou svatbu s rodinou, limuzínou a družičkama. Proto mi manžel splnil moje přání a svatbu jsme měli v na krásném místě v Mahenově divadle v Brně, ale kdybych viděla tohle místo v AYANA RESORTU před tím, asi bych se hodně rozmýšlela a možná bych měla svatby dvě 🙂 Jednu krásnou romatickou na mořem a druhou potom s rodinou v Česku. Proč ne zopakovala bych to klidně i několikrát 🙂 10let jsem na ten den čekala a pak utekl tak rychle, že jsem si ho ani neužila.

Můj cestopis o Bali se blíží do finále a já bych se s vámi chtěla podělit ještě o jedno místo. Tentokrát se jednalo o večeři při západu slunce na pláži Jimbaran. Sedli jsme do taxíku a nechali se zavézt do místní restaurace na mořské pochoutky. Neřeknu Vám název té naší restaurace, ale je jich tam několik vedle sebe a všude byl podobný program, tak můžete rozhodnout kam si sednete až na místě. Byli tam Baliské tanečnice a u večeře při západu slunce nám v kostýmech tančily. Byl to moc pěkný večer a doporučuji zajet si na takovou večeři.

Tak a teď už je to ode mě k Bali vše. Věřím, že každý si najde na Bali něco krásného, něco za co se vyplatí tento ostrov bohů navštívit. Cestujte, poznávejte…těm nádherným zážitkům a vzpomínkám se nic nevyrovná.

1 Comment

  • Hi there to all, how is all, I think every one is getting more from this site, and your views are pleasant designed for new viewers.| а